= vznikají v celém průtočném průřezu a na celé délce potrubí
pro kruhový průřez:
λ - součinitel tření
U - obvod průtočného průřeze
S - plocha
w - střední rychlost proudění
ρ - měrná hmotnost kapaliny
d - průměr průtočného průřezu
Součinitel λ závisí na Reynoldsově čísle Re a na drsnosti stěn potrubí k
ε =
≥
=
(1.2)
ε =
≥
= 1,14 2loge (1.3)
k - absolutní drsnost stěn potrubí [mm]
Hodnoty absolutní drsnosti k pro různé druhy potrubí jsou uvedeny v tab.1.
tab.1
Materiál |
Drsnost k [mm] |
Pozinkovaný ocelový plech,12 přírubových spojů na délku 10 m |
0,15 |
Betonový kanál:
|
0,20 0,30 0,30 0,80 0,80 2,00 2,00 10,0 |
Azbestocement |
0,2 0,6 |
tažené trubky měděné, skleněné,z plastických hmot |
0,0014 0,016 |
V praxi se počítá většinou s turbulentním prouděním s hydraulicky drsnými stěnami. Pro různé relativní drsnosti e jsou hodnoty součinitele tření l podle rovnice 1.3 uvedeny v tab.2
tab.2
relativní drsnost ε |
součinitel tření λ |
relativní drsnost ε |
součinitel tření λ |
0,000 02 |
0,009 01 |
0,002 50 |
0,024 85 |
0,000 05 |
0,010 54 |
0,005 00 |
0,030 33 |
0,000 10 |
0,011 97 |
0,010 00 |
0,037 85 |
0,000 20 |
0,013 71 |
0,020 00 |
0,048 58 |
0,000 50 |
0,016 69 |
0,025 00 |
0,052 99 |
0,001 00 |
0,019 61 |
0,050 00 |
0,071 42 |
0,002 00 |
0,023 39 |
Pro obdélníkové průřezy je třeba místo s průměrem d počítat s tzv. rovnomocným (ekvivalentním) průměrem de podle vztahu:
<strong>ztráty vřazenými odpory
[Pa] (1.4)
z bezrozměrný součinitel vřazeného odporu
Součinitel z závisí především na geometrickém tvaru odporové části potrubí a zjišťuje se převážně experimentálně. Pro nejčastější druhy vřazených odporů jsou hodnoty součinitele z uvedeny v
[Pa] (1.5)
Skládá-li se potrubí z úseků, které se od sebe liší průřezem a tedy i rychlostí proudění w, určí se celková tlaková ztráta jako součet ztrát v jednotlivých úsecích.