Větrání kotelny

• dle technických pravidel TPG 908 02 - Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW
• přiměřené použití těchto technických pravidel doporučeno pro prostory, kde jsou umístěny spotřebiče na plynná paliva s celkovým výkonem od 50 do 100 kW
• pro plynové spotřebiče s výkonem do 50 kW platí TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách

• průtok spalovacího vzduchu V_S [m³/s]
• průtok větracího vzduchu V_i [m³/s] (kontrola předepsané intenzity větrání I)
• teplota vzduchu v kotelně t_i [°C], případně ohřev větracího vzduchu a doplňkový průtok vzduchu pro odvod letní tepelné zátěže

1. Teoretický objem spalovacího vzduchu potřebný pro spálení 1 m_n³ plynu (při normálních podmínkách - teplota 0 °C; tlak 101,3 kPa):
   V_min = 0,260 H - 0,25 [m_n³/m_n³]
   
   
2. Skutečný objem spalovacího vzduchu pro skutečné podmínky (teplota t [°C] a tlak p[kPa]):
   V_skut= V_min . λ . [( 273 + t) / 273 . 101,3 / p] [m_n³/m_n³]
   
   λ [-] - součinitel přebytku vzduchu potřebného pro dané topeniště
   λ = 1,1 až 1,2 pro kotle na plynná paliva s přetlakovým hořákem
   λ = 1,4 až 1,6 pro kotle na plynná paliva s atmosférickým hořákem
   
   
3. Průtok spalovacího vzduchu nutný pro spalování P [m_n³/s] plynu: V_s = V_skut . P [m³/s]
   P = (∑Q_k . 3,6 / η . H)
   
   ∑Q_k [kW] - součet tepelných výkonů kotlů
   η [-] - účinnost kotlů
   

1. V_i = I . O / 3600 [m³/s]
   
   Minimální intenzita větrání I = 0,5 h^-1 (půlnásobná intenzita větrání za hodinu) musí být zajištěna za všech provozních podmínek (tj. i za provozních přestávek, kdy nejsou kotle odstaveny z provozu).
   O [m³] - objem prostoru kotelny
   
2. V kotelnách s kotli vybavenými přerušovači tahu a automatickými pojistkami proti zpětnému toku spalin (u kotlů bez spalinových pojistek se tato hodnota V_i zvyšuje na dvojnásobek): V_i= (1 m³/h) . Q_max / 3600 [m³/s]
   Q_max [kW] - výkon kotle s nejvyšším výkonem v kotelně
   

1. Vnitřní tepelné zisky kotelny:
   Q_{i max}= (1,3 až 2,0) . Z / 100 . ∑Q_max  [kW]
   
   Z [%] ... podíl tepelných zisků uvolněných do kotelny z Q_max (pro kotle 0,5 až 0,6%)
   ∑Q_max [kW] - jmenovitý tepelný výkon kotlů
   
   
2. Výpočet zimních maximálních tepelných ztrát kotelny Q_{ez max} dle ČSN 06 0210.
   
   
3. Výpočtové maximální letní tepelné zisky - ovlivňují teplotu vzduchu pouze v případě obvodových stěn značně prostupných pro slun. radiaci (např. prosklených) v ostatních případech lze zanedbat:
   Q_{el max} = 0,5 až 0,6 . Q_{el max rad} [kW]
   
   Q_{el max rad} [kW] ... max. zisky sluneční radiací v srpnu v 15 hodin pro danou kotelnu
   t_{i max} = 35 °C (dle údajů intenzit slun. radiace z ČSN 73 0548)
   
   
4. Tepelný tok odváděný z kotelny větracím vzduchem:
   zima: Q_z = Q_i - Q_ez  [kW];
   léto: Q_z = Q_i + Q_el [kW]
   
   
5. Teplota vzduchu v kotelně:
   t_i = t_e + Q_z / V_p . ρ_e . c [°C]
   
   V_p [m³/s] - průtok přiváděného venk. vzduchu (větší z hodnot V_s a V_i)
   c = 1,01 kJ / kg . K
   Hustota vzduchu (suchý; při teplotě t a střed. barom tlaku p): ρ_e = 341,7 / t_e + 273 [kg/m³]
   

pro výukové účely katedry TZB zpracoval Ing. Radek Zdvořilý